{"id":799,"date":"2017-04-21T13:52:57","date_gmt":"2017-04-21T11:52:57","guid":{"rendered":"https:\/\/www.bubakov.net\/?p=799"},"modified":"2020-05-01T17:32:00","modified_gmt":"2020-05-01T15:32:00","slug":"chalandon-s-ctvrta-zed","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.bubakov.net\/?p=799","title":{"rendered":"CHALANDON, S., \u010ctvrt\u00e1 ze\u010f"},"content":{"rendered":"<p><a href=\"https:\/\/obalky.kosmas.cz\/ArticleCovers\/202\/632_base.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft \" src=\"https:\/\/obalky.kosmas.cz\/ArticleCovers\/202\/632_base.jpg\" width=\"150\" height=\"212\" \/><\/a>Sorj Chalandon je francouzsk\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel.Jako v\u00e1le\u010dn\u00fd zpravodaj pracoval v&nbsp;Libanonu, \u00cdr\u00e1nu, Ir\u00e1ku, Som\u00e1lskou, Afgh\u00e1nist\u00e1nu a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech. Rom\u00e1ny vyd\u00e1v\u00e1 od roku 2005. V\u011bnuje se individu\u00e1ln\u00ed a kolektivn\u00ed pam\u011bti, politick\u00fdm t\u00e9mat\u016fm. Ve sv\u00fdch knoh\u00e1ch uplat\u0148uje zlu\u0161enosti z&nbsp;report\u00e1\u017en\u00edch cest. Rom\u00e1n \u010ctvrt\u00e1 ze\u010f n\u00e1s zav\u00e1d\u00ed st\u0159\u00eddav\u011b do Francie a do v\u00e1lkou ni\u010den\u00e9ho Libanonu.<!--more--><\/p>\n<p>Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b n\u011bkolik knih, kter\u00e9 n\u00e1s dostanou na kolena. Zp\u016fsob\u00ed na n\u00e1s tak, \u017ee na n\u011b mus\u00edme myslet, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edme nad postavami, d\u011bjem, z\u00e1m\u011brem autora, posl\u00e1n\u00edm. Mn\u011b se to naposledy stalo se \u010ctvrtou zd\u00ed.<\/p>\n<p>Georges se sezn\u00e1mil se Samuelem Akounisem, \u0159eck\u00fdm re\u017eis\u00e9rem na akci hnut\u00ed Prolet\u00e1\u0159sk\u00e1 levice v&nbsp;Pa\u0159\u00ed\u017ei v&nbsp;roce 1974. Stali se z&nbsp;nich p\u0159\u00e1tel\u00e9, i kdy\u017e je d\u011blilo v\u00edce ne\u017e desetilet\u00ed v\u011bku. Sam se st\u00e1v\u00e1 kmotrem Georgesovy dcerky, je rodinn\u00fdm p\u0159\u00edtelem, kter\u00fd neust\u00e1le n\u011bkam odj\u00ed\u017ed\u00ed a zase se do Pa\u0159\u00ed\u017ee vrac\u00ed. Teprve pozd\u011bji se uk\u00e1\u017ee, \u017ee Sam je \u017eid p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed \u0161oa a \u017ee sna\u017e\u00ed svou divadeln\u00ed prac\u00ed smi\u0159ovat znep\u0159\u00e1telen\u00e9 strany. Usmysl\u00ed si, \u017ee ve v\u00e1lkou zm\u00edtan\u00e9m Tripolisu zinscenuje Antigonu Jeana Anouilha. Chce hr\u00e1t s&nbsp;herci ze znep\u0159\u00e1telen\u00fdch stran a ve sc\u00e9nografii re\u00e1ln\u00fdch sutin. P\u00ed\u0161e dopisy, sh\u00e1n\u00ed herce a zd\u00e1 se, \u017ee to nakonec dok\u00e1\u017ee. Onemocn\u00ed zhoubnou chorobou a po\u017ed\u00e1d\u00e1 Georgese, aby jeho z\u00e1m\u011br dokon\u010dil. Georges se v&nbsp;roce 1982 vyd\u00e1v\u00e1 do Tripolisu, aby zjistil, \u017ee Samova pr\u00e1ce je v&nbsp;trosk\u00e1ch, \u017ee domluven\u00e9 neplat\u00ed. Trp\u011bliv\u011b sh\u00e1n\u00ed herce znovu, vyjedn\u00e1v\u00e1 s&nbsp;\u00fa\u0159ady, domluv\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed na gener\u00e1ln\u00ed zkou\u0161ku a premi\u00e9ru. Ve chv\u00edli gener\u00e1ln\u00ed zkou\u0161ky se znovu rozho\u0159\u00ed boje, p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed neplat\u00ed. Spole\u010dnost se rozprchne a Georges se vrac\u00ed dom\u016f do Pa\u0159\u00ed\u017ee. To, co pro\u017eil v&nbsp;Libanonu ho v\u0161ak poznamen\u00e1 natolik, \u017ee nedok\u00e1\u017ee v&nbsp;Pa\u0159\u00ed\u017ei \u017e\u00edt. Mus\u00ed se vr\u00e1tit, aby pomohl t\u011bm, kte\u0159\u00ed by ho mohli pot\u0159ebovat. Netu\u0161\u00ed, \u017ee se vrac\u00ed p\u0159\u00edmo do pekeln\u00e9 v\u00fdhn\u011b.<\/p>\n<p>Kniha m\u00e1 v\u00fdte\u010dnou kompozici. Prolog a epilog tvo\u0159\u00ed dva cit\u00e1ty J. Anouilha ze hry Antigona (1942). 24 kapitol nese jm\u00e9na postav \u2013 divadeln\u00edch ze hry Antigona (Haimon, Kreon, Antigona) jm\u00e9na jejich p\u0159edstavitel\u016f (Imana, Nakad, Copat\u00e1 K\u00e1\u0165a), re\u00e1ln\u00fdch postav z&nbsp;Georgesova \u017eivota (Louise, Aurora), ale i postav d\u00e1le souvisej\u00edc\u00edch s&nbsp;p\u0159\u00edb\u011bhem a \u017eivotem hlavn\u00edho hrdiny(Samuel Akounis, Maurice Durufl\u00e9, Jean Anouilh). Prvn\u00ed a p\u0159edposledn\u00ed kapitola maj\u00ed stejn\u00fd n\u00e1zevTripolis, severn\u00ed Libanon a je r\u00e1mcem cel\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Posledn\u00ed kapitola nese jm\u00e9no hlavn\u00edho hrdiny: Georges a je te\u010dkou cel\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. Kdy\u017e \u010dt\u011bn\u00e1\u0159 knihu do\u010dte a zad\u00edv\u00e1 se na obsah a hlavou mu b\u011b\u017e\u00ed to, co pr\u00e1v\u011b s&nbsp;Georgesem pro\u017eil, u\u017e jen \u0159azen\u00ed kapitol a jejich n\u00e1zvy mu p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed nov\u00e1 pozn\u00e1n\u00ed. Autor pracuje v&nbsp;cel\u00e9 knize s&nbsp;metaforou \u010dtvrt\u00e9 zdi. Tak je obvykl\u00fdm pomysln\u00fdm d\u011bl\u00edtkem mezi jevi\u0161t\u011bm a hledi\u0161t\u011bm (Georges je tak\u00e9 divadeln\u00ed re\u017eis\u00e9r a jeho \u017eena Aurora here\u010dka), ale i st\u011bnou mezi kulturami, n\u00e1zory, bojuj\u00edc\u00edmi skupinami a tak\u00e9 zd\u00ed mezi mrtv\u00fdmi a \u017eiv\u00fdmi. A kdy\u017e p\u016fjdeme je\u0161t\u011b d\u00e1l, nen\u00ed n\u00e1hoda, \u017ee \u00fapln\u00fd z\u00e1v\u011br \u010dtvrt\u00e9 kapitoly je ps\u00e1n jako divadeln\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 a je zakon\u010den promluvou sboru jako ka\u017ed\u00e1 dobr\u00e1 divadeln\u00ed antick\u00e1 trag\u00e9die, po kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1z\u00ed k&nbsp;div\u00e1kovi katarze. Mocn\u011b tomu pom\u00e1h\u00e1 i to, \u017ee Georges se pr\u00e1v\u011b na \u00fapln\u00e9m konci naprosto ztoto\u017en\u00ed se Samuelem, kter\u00e9mu p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci dal slib na jeho smrteln\u00e9m lo\u017ei.<\/p>\n<p>Skoro to vypad\u00e1, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt \u010dten\u00e1\u0159 m\u00e1lem divadeln\u00ed teoretik, aby h\u0159e porozum\u011bl. Na\u0161t\u011bst\u00ed to tak nen\u00ed. P\u0159\u00edb\u011bh samotn\u00fd je natolik poutav\u00fd, \u017ee sta\u010d\u00ed sledovat jen ten. Z&nbsp;vypr\u00e1v\u011bn\u00ed postav se \u010dten\u00e1\u0159 nav\u00edc dozv\u00ed ledacos o osud\u016f \u0158ek\u016f za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, o levicov\u00e9m hnut\u00ed ve Francii v&nbsp;sedmdes\u00e1t\u00fdch letech dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed a o skupin\u00e1ch bojuj\u00edc\u00edch proti sob\u011b v&nbsp;libanonsk\u00e9 v\u00e1lce na po\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n<p>Iva Vachkov\u00e1<\/p>\n<hr \/>\n<p>Kniha byla za\u0159azena do programu <a href=\"\/?cat=14\">Bub\u00e1kov \u010dte<\/a> a byla v\u011bnov\u00e1na novostra\u0161eck\u00e9 knihovn\u011b, kde si ji lze p\u016fj\u010dit.<\/p>\n<hr \/>\n<p><strong>\u010ctvrrt\u00e1 ze\u010f<\/strong><\/p>\n<ul>\n<li>Autor: Sorj Chalandon<\/li>\n<li>Nakladatel: Argo<\/li>\n<li>ISBN: 978-80-257-1742-4<\/li>\n<li>N\u00e1zev v&nbsp;origin\u00e1lu:\u00a0Le Quatrieme mur<\/li>\n<li>P\u0159eklad: Danu\u0161e Navr\u00e1tilov\u00e1<\/li>\n<li>Rozsah: \u00a0256 stran<\/li>\n<li>Rok vyd\u00e1n\u00ed: 2016 (1.&nbsp;\u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed)<\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Sorj Chalandon je francouzsk\u00fd novin\u00e1\u0159 a spisovatel.Jako v\u00e1le\u010dn\u00fd zpravodaj pracoval v&nbsp;Libanonu, \u00cdr\u00e1nu, Ir\u00e1ku, Som\u00e1lskou, Afgh\u00e1nist\u00e1nu a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech. Rom\u00e1ny vyd\u00e1v\u00e1 od roku 2005. V\u011bnuje se individu\u00e1ln\u00ed a kolektivn\u00ed pam\u011bti, &#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"inline_featured_image":false,"footnotes":""},"categories":[14],"class_list":["post-799","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-knihy"],"publishpress_future_action":{"enabled":false,"date":"2026-05-24 02:06:41","action":"category","newStatus":"draft","terms":[],"taxonomy":"category"},"publishpress_future_workflow_manual_trigger":{"enabledWorkflows":[]},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/799","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=799"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/799\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3016,"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/799\/revisions\/3016"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=799"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.bubakov.net\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=799"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}