317 471 380

Nejsou stejné

25. 1. 2019 Bubákov čte

Děti jedněch rodičů nejsou stejné. A mnohdy nám rodičům navíc nejsou ani podobné. A proto potřebují, abychom k nim při jejich výchově přistupovali různě. Protože když to nebudeme dělat, budeme mít problémy. Když to naopak budeme respektovat a využijeme různorodý potenciál, půjde nám to lehčeji. Takto by se dalo shrnout jednoduše poselství úctyhodně objemné a propracované knihy psycholožky Šárky Mikové.

Šárka Miková pracuje s metodou, která je nazývána Teorie typů, původně vychází z Jungovy práce a je založena na popisu toho, co jako osobnosti preferujeme při rozhodování a přijímání informací. Zjednodušeně řečeno – když učitel ve škole zadá vypracování referátu, Klárka si práci naplánuje den po dni tak, aby se postupnými kroky ve stanovený čas dopracovala ke kýženému textu. Její sestra Anna se tváří po celou dobu jako by nic, v předvečer odevzdání referátu se pustí do zběsilého psaní a při tom se ukáže, že si celý týden kreslila bez ladu a skladu různé poznámky do svého bloku. Jejich třetí sestra Leontýna o referátu celý týden mluví, ale nepíše nic. Svými poznámkami ale vyprovokuje řadu lidí k tomu, aby si s ní o tématu povídali a sdělili jí různé informace. Nejlépe zcela večer před odevzdáním práce pak vše jasně a (možná až moc) stručně sepíše. Sourozenci Johana a Matouš jsou (naštěstí pro jejich rodiče) zatím tak malí, že se jich referát netýká. O Klárce by možná paní učitelka řekla, že je pečlivá, o Anně lehkomyslná a nesystematická a o Leontýně, že napsaný text je odbytý. Jiný pohled ale může být ten, že děvčata, ač sestry, přistupují k řešení takových situací každá různě. Co může být v této situaci chápáno jako výhoda, může být v jiných typech činností naopak brzdou (například Anna bude asi úspěšnější při kreativnějších činnostech, Leontýna zase tam, kde je třeba být v kontaktu s lidmi, Klárka vynikne svou systematičností).

Kniha má ambici pomoci rodičům rozpoznat typ jejich dítěte a pochopit jeho chování. Díky tomu pak lépe najít a uplatnit vhodné výchovné postupy. Zároveň autorka varuje před rizikem škatulkování nebo omlouvání různých nešvarů typem dítěte. To vše je mi velmi sympatické. Jedna všc se však dle mého soudu nepovedla – musím říct, že ač vzděláním pedagog a navíc již trochu poučena o Teorii typů, bylo pro mne stejně velmi náročné se knihou prokousat, zorientovat se v textu a použít jej. Má-li být kniha určena rodičům laikům, pak myslím, že ji zvládne plně využít jen velmi malé procento čtenářů. Což je velká škoda. Otázka je, zda bylo možné toto téma pojmout jinak a jak. Nechávám na úvaze čtenářů. Každopádně ale doporučuji alespoň nakouknout (nenechte se odradit tloušťkou)! Kromě textu jsou zde úžasné fotografie.

Lucie Slejšková


Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si ji půjčit novostrašecké i rudské knihovně, do nichž byla věnována.


Nejsou stejné

  • Autorka: Šárka Miková
  • Nakladatel: Mea Gnosis
  • ISBN: 978-80-270-3565-6
  • Rozsah:  511 stran
  • Rok vydání: 2018 (1. vydání)
Zpět na výpis novinek