317 471 380

Sloni žijí do sta let

10. 5. 2019 Bubákov čte

Tohle je moc dojemná knížka. Dojemných knížek jsou samozřejmě haldy a většinu jich napsala Danielle Steel, ale tahle je dojemná jinak. Napsali ji cestovatelé Petr Horký, Miroslav Náplava a živoucí legenda Miroslav Zikmund; poprvé vyšla v roce 2002. Teď ji JOTA a PiranhaFilm vydávají ve velmi výpravné podobě znovu, u příležitosti Zikmundových stých narozenin.

Jde o cestovní deník zmíněných členů expedice, která se roku 2000 vydala na Cejlon, po stopách dvojice H+Z. Jiřímu Hanzelkovi už tehdy zdraví nedovolilo se k trojici připojit. „Jedeš tam za nás oba,“ řekl prý Miroslavu Zikmundovi, když ho ostatní s plánem seznamovali. Konečně i Zikmund sám, tehdy již jednaosmdesátiletý, nad další cestovatelskou výpravou váhal. Ve hře byla zpočátku Afrika, ale muž, který vynesl v roce 1948 na Kilimandžáro československou vlajku, odmítl jet do míst, kde se dnes Masajové za dolar fotí s turisty. Nabídku návratu na Cejlon, který měl být navíc jen zastávkou na cestě do Maledivské republiky, ale odmítnout nedokázal. Je to jeho srdeční záležitost. Svědčí o tom i fakt, že Srí Lanka je jediná země, které v řadě svých cestopisů věnovali H+Z celý svazek. Nakonec se stal hlavním a jediným cílem expedice.

Cestopis je rozdělený do 25 kapitol, v jejichž psaní se autoři nepravidelně střídají. Nejzajímavější jsou samozřejmě ty zápisy, které z různých autorských perspektiv popisují tutéž událost. Modelově například návštěvu u slavného srílanského tanečníka Čitraseny. Pokud Miroslav Náplava dokáže prostřednictvím několika přesných detailů působivě vylíčit úpadek umělce, který se svým souborem procestoval celý svět, umí Petr Horký popsat jeho skrytou energii, plamen, který v něm stále hoří. A Miroslav Zikmund nad tím vším sklene oblouk melancholie plné respektu.

Tohle setkání zdaleka není jediné, které tu Miroslav Zikmund zažije. Při dvou předešlých pobytech na Cejlonu (1961, 1969) si tu stačil vytvořit řadu kontaktů. Intenzita, s níž je prožíval, je přes jejich nahodilost a jistou účelovost přetvořila v přátelství svého druhu. Jejich síť je napjata od vedoucího právního odboru na ministerstvu zahraničí přes bezzubou služebnou až po starého slona Dat Kotu – Krátký kel. Spíše z povinnosti navštíví čeští cestovatelé také srílanskou ikonu Arthura C. Clarka; kapitoly, které jsou mu věnované, ale patří k nejslabším. I přes usilovnou snahu Petra Horkého i Miroslava Náplavy starého pána trochu zlidštit, prosvítá obraz povýšené celebrity skrz jejich popis jak špatně vyškrábaný palimpsest.

Návraty na Srí Lanku nejsou ovšem jen setkáními s lidmi, ale taky (možná především) návraty na místa. Miroslav Zikmund tu byl naposledy před 31 lety, jako srovnávací fotografie ale používají autoři ty z první návštěvy, od níž uplynuly téměř čtyři desítky let. Rozdíly jsou tedy velké a zejména Miroslav Zikmund dokáže jejich popis přetvořit v překvapivě hluboké reflexe. Celá kniha je vlastně svědectvím o tom, že návraty jsou iluze, neboť není kam a k čemu se vracet. „Minulost je pytlík popela,“ četl prý Petr Horký nedávno na jednom tuk-tuku proplétajícím se dopravní špičkou v Hikkaduwě. Zařazuje to jako vzpomínku do závěrečné kapitoly a já myslím, že se tam velmi hodí.

Poslední kapitola knihy je nová, dopsaná až teď, v roce 2019 a z letoška jsou také některé fotografie, především ty zachycující jubilujícího Miroslava Zikmunda. Na těch, které bohatě ilustrují ostatní texty, se často objevuje také Jiří Hanzelka. Členem výpravy už nebyl, jak bylo řečeno. Ale pořád byl a je v celém tom fascinujícím cestovatelském příběhu přítomný. Zemřel necelý rok po prvním vydání titulu a dnes už 16 let leží na maličkém hřbitově v Domaníně u Třeboně, na břehu jednoho z největších rybníků v České republice. Pár metrů od jeho hrobu tak vede naučná stezka „Kolem Světa“, což je patrně to nejlepší, co se mu mohlo stát. Kniha Sloni žijí do sta let, je také poctou jeho životu.

Mohlo by se zdát, že další vydání 17 let starého titulu je jen ohřívaná melta, ale není to tak. Nové kapitoly mezi prvním a druhým vydáním nedopsal jen Petr Horký, ale sama historie. Teprve v roce 2009 skončila na Srí Lance občanská válka. A teprve před několika dny celý svět strnul nad 253 oběťmi teroristických útoků namířených na účastníky zdejších křesťanských oslav Velikonoc. Původní cestopis, který o Cejlonu H+Z napsali (a vydali ve Vaculíkově samizdatové edici Petlice v nákladu 44 kusů v roce 1975), se jmenoval Cejlon – ráj bez andělů. A. C Clarke ho při jejich rozhovoru nazval peklem bez čertů. A my? Asi stále váháme.

Petr Kukal


Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si ji půjčit novostrašecké i rudské knihovně, do nichž byla věnována.


Sloni žijí do sta let

  • Autoři: Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava, Petr Horký
  • Nakladatelé: Jota, Piranha Film
  • ISBN:978-80-756-5433-5
  • Rozsah: 264
  • Rok vydání: 2019 (2. doplněné vydání)
Zpět na výpis novinek