Otevřený prostor
Igora Malijevského mám ráda. Jeho básně se mi vždycky líbily. Pak i krátké povídkové soubory. A teď přichází něco většího, tlustšího a krásně vypraveného – Otevřený prostor. THE OPEN–SPACE THRILLER. Knížka obalená v potištěném pauzovacím papíru mi připomněla rysy ve druhém ročníku gymnázia a přesně padla do ruky. Pustila jsem se do čtení.
Čekala jsem VELKÝ, no dobře, aspoň STŘEDNÍ příběh, něco uceleného, logicky navazujícího – jenže znáte Igora! Před mýma očima defilovaly kratičké kapitoly, které na první pohled neměly žádnou souvislost. V závěru vždy internetový odkaz a QR kód. Přiznám se, že jsem obojí vyzkoušela až poté, kdy jsem knihu dohltala. Ano, dohltala. I když jsem zpočátku byla trochu nespokojená kvůli nenávaznosti jednotlivých kapitol, nedokázala jsem přestat číst. Takže jedna cesta Anexií tam a zpět, jedna cesta metrem ze Zličína na Florenc a jedna cesta zpátky, a pak kousek jednoho večera a – nebylo co číst!
Přesto, že na sebe jednotlivé kapitolky vlastně nenavazují, vytvářejí v čtenářově hlavě několik příběhových linií, jen se rozhodnout, kudy se dát. Ve mně nejvíc rezonoval příběh osamělých složenkářů, kteří už nejsou zas tak mladí, tváří se, že jsou OK, ale přitom mají strach z toho, co se stane, když neuspějí. Silný byl pro mne příběh pracovního růstu – někdo začne pracovat ve firmě, která je všech stránkách skvělá, a je přesvědčen, že mu všechno dává smysl – a když ne jemu, tak kolegům rozhodně ano, a najednou se ukazuje, že tu je problém a tady komplikace a že všechno… – určitě to znáte též. Chcete příběh s dívčí či ženskou hrdinkou? I na ty dojde! Ale musíte si najít ty kousky najít a poskládat je k sobě. To mě náramně bavilo. Některé minipříběhy jsou perfektně vypointované a mohly by stát samy o sobě, ale vlastně nemohly. Protože dotvářejí svým střípkem příběh, který se rozvíjí v čtenářově hlavě.
A když to vezmete kolem a kolem, zjistíte, že JE to VELKÝ příběh, že ty proplétající se kousínky se propojují mezi sebou a že je to všechno pořád trochu legrace a ještě více skepse. Veliká šedivá obrovská skepse, která tolik sluší vyřizování si účtů sám se sebou, když se člověk blíží padesátce. A tak ohlédnete-li se zpátky za přečtenou knihou, nedíváte se na ni, ale na sebe, na vlastní sny a vlastní prohry. Takže to není kniha, nýbrž ZRCADLO. Vstupte prosím, pohlédněte na sebe a nezapomeňte, kdo se podívá do tohoto zrcadla… Igore, díky!
Nechala jsem Otevřený prostor chvilku uležet (a to už mi bylo jasné, jak super je to metafora, ten slibný název) a vzala ho znovu do ruky, když 15. 12. 2019 v divadle Archa právě probíhal křest této knihy, a bavila se odkazy a díky telefonu mého muže i QR kódy. Něco jsou zdroje, které možná popostrčily vznik některých povídek a něco jsou další pointy, provokace. Nejde přímo o druhou, vyšší úroveň knihy, ale o dodatek, souvislosti a taky o kameňáky. Zkuste to taky.
Když najdete recenze na tuto knihu anebo popisy nakladatelství, dočtete se: „V knize Otevřený prostor autor popsal práci bílých límečků ve fiktivní firmě s názvem Složenkárna.“ Jasně, že tohle všechno tam je – také.
Rozhovor s Igorem Malijevským o knize si můžete poslechnout na webu Českého rozhlasu.
Iva Vachková
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si ji půjčit v novostrašecké a rudské knihovně.
Otevřený prostor
THE OPEN-SPACE THRILLER
- Autor: Igor Malijevský
- Nakladatel: Argo
- ISBN: 978-80-257-3017-1
- Rozsah: 320 stran
- Rok vydání: 2019