Bhútán, má láska
Kniha Terezy Boučkové se snaží být něco mezi cestopisem a autobiografickým vyprávěním. Čtenáře zavede do málo známého Bhútánu ležícího na východní straně Himaláje. Země, která jakoby částečně zůstala v záměrné izolaci od okolního moderního světa a technologií. Země s jedním jediným letištěm, v níž se praktikuje zvláštní podoba buddhismu a které se někdy říká také poslední Šangri-La, ráj na zemi.
Boučková s přáteli projezdí na kole část bhútánského království v doprovodu průvodce české cestovky po předem pečlivě naplánované trase, a tudíž je otázka, nakolik je setkání s místními obyvateli, u kterých přespávají, věrným obrázkem bhútánské všední reality. Pro zážitek z knihy to není ale nejspíš moc důležité. Boučkovou fascinuje skromnost Bhútánců, jejich schopnost žít „tady a teď“ vycházející z buddhismu, neuspěchanost. Jsme svědky klasického efektu setkání běžného změkčilého Evropana s tradiční buddhistickou kulturou. A takovým kouzlem si necháme, my Evropané, učarovat rádi. Potíž je v tom, že Boučkové se nepodařilo do knihy vtělit něco víc než popis zážitků, ambivalentní vzpomínky na maminku a otce nebo kouskovité reflexe svého manželství a rodičovství. Něco, co by víc vzalo za duši a zůstalo v ní i po otočení poslední stránky. Něco víc uvěřitelného, co by lákalo vrátit se ke knize i po delší době. Autorčin neinvenční vypravěčský styl a zcela podpůrměrné kvalitní fotografie knížku ještě více srážejí.
Lucie Slejšková
Kniha byla zařazena do programu Bubákov čte a lze si jí půjčit novostrašecké i rudské knihovně, do nichž byla věnována
Bhútán, má láska
- Autorka: Tereza Boučková
- Nakladatel: Odeon
- ISBN: 978-80-207-1958-4
- Rozsah: 224 stran
- Rok vydání: 2020